|
|
Výuka kolonialismu na českých školách
Landsmann, Jiří ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sixta, Václav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku kolonialismu. Nejedná se však o teoretickou práci. Hlavní cíl této práce spočívá v rozebrání výuky samotného tématu na českých základních školách. Práce by se dala rozdělit do tří pomyslných částí. V první části práce je charakterizována metodologie diplomové práce, s ní související koncepty historického myšlení a pojetí kolonialismu v historiografii. Na tuto část navazuje druhá část. V té je charakterizováno, jakým způsobem s tématem kolonialismu pracují učebnice, weby a rámcový vzdělávací program pro základní školy. V poslední části práce je popsán výzkum, který provedl autor této práce. Ten spočíval v návštěvě několika základních škol, kde provedl rozhovory s vyučujícími a sledoval samotnou výuku. Jak už se zmínilo, práce vychází z konceptů historického myšlení. Předpokladem je, že téma bude problematické a bude směřovat k tomu, aby k němu vyučující i žáci zaujali určitý hodnotový postoj. Dále je téma sledováno z konceptu příčin a důsledků a dobových perspektiv.
|
|
|
Využití písně jako didaktického prostředku v hodinách dějepisu
Reitinger, Tomáš ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Kofránková, Václava (oponent)
Využívání hudby ve výuce dějepisu přináší nové možnosti práce s nezanedbatelnou skupinou hudebních historických pramenů i novodobých písňových zpracování dějinných událostí. Tato diplomová práce popisuje problematiku použití písní jako didaktického prostředku a shrnuje vhodné způsoby a metody. Metodicky práce vychází z výzkumu pomocí komparace, jazykové analýzy a statistiky. Práce si klade za cíl shrnout možnosti použití písní ve výuce dějepisu (jak zvolit vhodné písně) a unést příklady písní, i jak vypadají lekce s použitím hudby. Dalšími cíli je nastínit možnosti vyšší efektivity výuky pomocí moderních přístupů a otevřít českou výuku dějepisu novým metodám ve výuce dějepisu, které již jsou v zahraničí používány. Výsledkem diplomové práce je zjištění, že písně jednoznačně přispívají efektivitě pedagogovy snahy tím, že výuka je pro žáky zábavnější. Zábavnost hodiny se mimo jiné pojí s efektivitou výuky a pedagogovým cílem je, aby vyučování bylo co nejefektivnější. Dalším důležitým přínosem je možnost skrze dobře připravené lekce s písněmi modernizovat výuku a aplikovat aktualizované metody ke snazšímu dosahování klíčových kompetencí a cílů.
|
|
|
Mediální výchova ve výuce dějin poúnorového Československa (včetně regionu jižních Čech)
VÁLKOVÁ, Jana
Předkládaná práce se věnuje období let 1948-1960 v Československu ve výuce dějepisu z pohledu mediální výchovy. Mediální výchova, jako jedno z průřezových témat Rámcových vzdělávacích programů, je zde pojata zejména z hlediska vlivu médií na veřejné mínění. Na základě analýzy současných učebnic dějepisu se práce zabývá tématy, která jsou vhodnou ukázkou dobové komunistické propagandy. Mezi vybranými tématy jsou politické perzekuce, měnová reforma z roku 1953, odraz propagandy v umění a kampaň provázející boj s mandelinkou bramborovou. Jádrem práce je zveřejnění materiálů především písemné a vizuální povahy, které vhodně ilustrují dobovou propagandu. V samotném závěru práce uvádí několik modelových pracovních listů pro výuku dějepisu, které vycházejí z uvedených materiálů.
|
|
|
Televizní seriál České století v odborném diskursu a ve výuce dějepisu
Mazáková, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První z nich, která nese název Televizní seriál České století v odborném diskurzu, se zabývá televizním seriálem České století v kontextu historiografického vývoje, paměťových studií a odborných komentářů k seriálu. Druhá část, která je pojmenována Televizní seriál České století ve výuce dějepisu, je zaměřena prakticky a zabývá se možnostmi použití seriálu ve vyučovacích hodinách dějepisu. Tato druhá část obsahuje tematický celek pro výuku dějepisu na gymnáziích, který pojednává o sametové revoluci a seriálovém dílu Poslední hurá. Součástí tohoto tematického celku je historická, didaktická a metodická analýza. Tento tematický celek směřuje k výuce o sametové revoluci s použitím televizního seriálu České století, konkrétně s použitím dílu Poslední hurá.
|
|
|
Didaktické aspekty historické paměti holocaustu
Hes, Milan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Labischová, Denisa (oponent) ; Kamenec, Ivan (oponent)
Disertace přináší představení vzájemného vztahu dějin a paměti. Klade si otázky po narůstajícím zájmu o paměť. V této souvislosti se rovněž snaží ukázat, že paměť vztah k minulému demokratizuje a významným způsobem tak rozšiřuje možnosti tematizace minulého i mimo oblast tradiční historiografie. Práce si všímá ovládání paměti v prostředí nedemokratických režimů, ale k úvaze rovněž předkládá hypotetické eventuality zneužití paměti v systémech demokratických. Zvláštní pozornost je věnována zkreslování paměti šoa. Významnou měrou se disertace zabývá vzpomínkami přeživších šoa. Mezi klíčové roviny svědectví, které jsou v této práci sledovány, tak patří otázky vztahu přeživších k vlastním vzpomínkám a vzpomínání, jejich motivace k započetí vyprávění o minulém nebo naopak objasnění důvodů, které je vedly k tomu, že řadu let či desetiletí o válečných zážitcích mlčeli. K rozboru komunikativní paměti přeživších byla využita "vzpomínková" literatura šoa a vizuální archiv orální historie USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education. Disertace se zamýšlí nad možnostmi historického poznání, které příjemcům filmových svědectví tento archiv přináší. Klade si rovněž otázky po tom, k jakým didaktickým výzvám inspiruje. Na příkladu středoškolské výuky dějepisu je předloženo k diskusi několik...
|
|
|
Panelové sídliště a jeho didaktické využití ve výuce dějepisu
Jahelková, Kateřina ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje didaktickému využití tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu s ohledem na rozvoj historického myšlení. První část je teoretická a zabývá se historickým vývojem bytové výstavby v Československu ve světovém kontextu. Druhá část zpracovává metodická východiska pro přípravu výukového materiálu s ohledem na závazné kurikulární dokumenty a prezentuje příklady didaktického využití tohoto tématu v historickém vzdělávání. Dále jsou podrobněji promýšlena možná východiska využití tématu panelových sídlišť k rozvoji historického myšlení. Třetí část představuje přípravu výukové lekce, která byla realizována v listopadu 2021 na Základní škole Korunovační v Praze. Výuková lekce byla vytvořena pro účely této práce na základě rozvoji šesti hlavních konceptů historického myšlení. Práce prokázala využitelnost tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu, ale také poukázala na limity zvolené metody, zejména na potřebu postupného rozvíjení konceptů. KLÍČOVÁ SLOVA výuka dějepisu, panelové sídliště, historické myšlení, badatelská výuka, 20. století
|
|
|
Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska
Benešová, Kristýna ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska" se věnuje pojmu regionální historie, historii Kladenska, dotazníkovému šetření ohledně využití regionální historie na kladenských školách a také nabídce, jak tuto tématiku zařadit do výuky dějepisu. Jedním z cílů práce bylo vysvětlení důležitosti regionální historie a jejího zařazení do výuky, k tomu byla využita analýza literatury, která tematiku zpracovává. Zařazení této tematiky je důležité především pro umožnění jednoduššího chápání různých historických jevů skrze žákům blízkým prostředím. Dalším cílem bylo zjištění toho, zdali je regionální historie na kladenských školách vyučována, jaké formy jsou k tomu využívány a jaká konkrétní témata. K zajištění těchto informací sloužilo dotazníkové šetření jak v řadách kladenských učitelů, tak i v řadách kladenských žáků, ve kterém bylo zjištěno, že většina učitelů se tuto tématiku snaží do výuky zařadit i přes nepříznivou časovou dotaci. Z žáků, kteří na dotazník odpovídali se zhruba polovina s regionální historií ve své výuce setkala. Poslední cíl práce bylo nabídnout čtenářům různé možnosti toho, jak je možné zařadit dějiny Kladenska do výuky dějepisu - v práci jsou proto představeny jak stávající možnosti, které poskytují zdejší historické instituce, tak i...
|
|
|
Francouzské učebnice dějepisu jako inspirace pro české prostředí
Sedlmeier, Aleš
4 ANOTACE: Práce se věnuje tématu využití učebnice v hodinách dějepisu na základní škole. Zaměřuje se na možnosti aplikace způsobů práce použité ve francouzských učebnicích dějepisu českém prostředí a jejich adaptabilitu především z pozice žáků. Teoretická část nabízí obecný vhled do výuky dějepisu ve Francii a prezentuje způsoby práce předkládané v tamějších učebnicích. Jádrem práce je však praktická část v podobě případové studie, při které autor připravil dva výukové bloky z francouzských učebnic, konkrétně "Měšťané, obchod a otroctví" a "Ženy a feminismus v 19. století", a využil je v hodinách dějepisu ve dvou třídách osmého ročníku základní školy. Analýza výsledků práce a obsahu zpětné vazby žáků na předložené materiály a práci s nimi tvoří hlavní díl rezultátu studie. V závěrečné části se pak autor na základě studie pokouší nastínit možnosti, v čem a jak by mohly být francouzské učebnice inspirací pro české prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Dějepis Učebnice dějepisu Didaktika dějepisu Francouzské učebnice Badatelská výuka Konstruktivistická výuka
|
|
|
Francouzské učebnice dějepisu jako inspirace pro české prostředí
Sedlmeier, Aleš ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
4 ANOTACE: Práce se věnuje tématu využití učebnice v hodinách dějepisu na základní škole. Zaměřuje se na možnosti aplikace způsobů práce použité ve francouzských učebnicích dějepisu českém prostředí a jejich adaptabilitu především z pozice žáků. Teoretická část nabízí obecný vhled do výuky dějepisu ve Francii a prezentuje způsoby práce předkládané v tamějších učebnicích. Jádrem práce je však praktická část v podobě případové studie, při které autor připravil dva výukové bloky z francouzských učebnic, konkrétně "Měšťané, obchod a otroctví" a "Ženy a feminismus v 19. století", a využil je v hodinách dějepisu ve dvou třídách osmého ročníku základní školy. Analýza výsledků práce a obsahu zpětné vazby žáků na předložené materiály a práci s nimi tvoří hlavní díl rezultátu studie. V závěrečné části se pak autor na základě studie pokouší nastínit možnosti, v čem a jak by mohly být francouzské učebnice inspirací pro české prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Dějepis Učebnice dějepisu Didaktika dějepisu Francouzské učebnice Badatelská výuka Konstruktivistická výuka
|
|
| |
host ::
RSS.